AFK Nehvizdy

Hodnocení uplynulé sezóny 2010/2011 je zaměřené především na hru A týmu jako celku, pak bych rád zhodnotil výkony jednotlivců a také lidí, kteří se kolem A týmu pohybovali.

Když jsem před rokem dostal nabídku od Tondy Lopatáře trénovat A tým, tak jsem vůbec netušil, co mě čeká. Neměl jsem tušení, co to obnáší, kolik času to spotřebuje. Stejně tak jako hráč, jsem do toho chtěl dát vše, co znám a umím, hlavně srdíčko a touhu po vítězství. Od začátku jsem věděl, že musí přijít změny v herním projevu, změnit kolektivního ducha tak, aby tam zůstala ta správná hierarchie - starý a mladý, a přitom to zůstala pořád jedna parta. Myslím si, že se mi to povedlo, i když to nebylo vždy jednoduché a občas došlo i na ostré výměny názorů. První taková zkouška byla na zimním soustředění, kde to fungovalo na jedničku. Další důležitý a nejednoduchý pokus byla změna kapitána, a to proto, aby se Honzovi Jenčíkovi trochu odlehčilo v tak náročném programu jaký má. Myslím si s odstupem času, že to byl dobrý tah, který pomohl celému týmu. V hráčích se projevil skrytý potenciál a  naše hra se zvedala. Tréninkové jednotky (t.j.) dostávaly ten správný řád a účast hráčů na t.j. se zvýšila. Tréninkové jednotky byly zaměřeny především na kombinaci a přihrávky, takový fotbal jsme chtěli předvádět a taky předváděli. Postupem času jsem si udělal trenérskou licenci C, kde jsem si doplnil svoji představu co a jak trénovat a jak správně. Tréninkové jednotky jsme konzultovali s A. Lopatářem a některé tréninky byly plně v jeho kompetenci. Hodnocení hráčů jako jednotlivců není jednoduché, někteří hráči se změnili víc a někteří míň. Jako vůdčí osobnost kabiny zůstal H. Jenčík a u něho došlo k razantní změně co se týká kolektivního pojetí hry a hecíře na hřišti i v kabině. Honza je dobrý fotbalista, má přehled a dobré fotbalové myšlení, umí číst hru a jeho fyzička šla nahoru. Celkově se zklidnil, a to vše se projevilo na naší hře. Spojení Honzy a Járy ve střední záloze bylo to nejpodstatnější, protože jsme hledali mezi našimi hráči toho správné parťáka pro Honzu a Jára je podle mě ten „pravej“. Základním pilířem obrany byl A. Lopatář. V době jeho svalového zranění se naše obrana hledala. Jeho přehled na hřišti, „obounohost“ a hlavně zkušenosti, které Tonda má, jsou velkou výhodou pro náš poměrně mladý tým. Záloha byla posilněna o Járu Nepivodu, který má taky bohaté zkušenosti a hlavně rozšířil řady „levonohých“ fotbalistů. Jára je typ hráče, který umí s balónem jeden na jednoho a má kvalitní krytí míče. Naše záloha je kompaktní, až na levou stranu, kde se hráči střídali. Obrana má drobné nedostatky. Zde bych si dokázal představit tvořivější hráče, aby se naši kluci nebáli rozehrát hru, a aby rozehra byla konstruktivní a rychlá, což nám dělá velké problémy. Jediný, kdo dokáže rozehrávat, je náš Tonda, ostatní se bojí nebo dělají mnoho chyb, když se dostanou pod tlak a nedokáží zhodnotit danou situaci. Útok je pořád velká neznámá, protože v neproměňování velkých šancí jsme přeborníci a nejedná se pouze o útočníky. Neproměňování šancí nás stálo mnoho sil a zbytečných narážek od soupeřů a hlavně zbytečné trápení se, jestli nám postup vyjde. Byly totiž zápasy, kde mohlo být rozhodnuto už o poločase a nakonec jsme je ztratili a nebylo jich zrovna málo. Kdo mě mile překvapil, byl Lukáš Kraml, s jakým nasazením odehrával zápasy a to, že dokázal plnit své povinnosti na hřišti na jedničku. Pavel Hýbel se potřebuje zklidnit a bude z něho dobrý fotbalista, má kuráž jeden na jednoho, ale je dost neukázněný a v zápalu si neuvědomuje, že může spoluhráčům uškodit než pomoc. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem rád, že kope za nás. Je dost houževnatý, šikovný s míčem a dokáže ze sebe vydat vše a takové hráče mám rád a takové hráče upřednostňuji. Je dobrý kluk do party, do kabiny, jenom ho musím trochu zkrotit. Další dvojice je vyrovnaná, je to M. Král a L. Vlček. Jsou to bojovníci, ale musí na sobě trochu zapracovat co se týče rozehrávky. Zbrklost, nesoustředěnost, spousta chyb a nerozhodnost je trochu posouvá do průměru. Já vím, že oba mají na víc a taky vím, že to oba nemají jednoduché s prací, což si myslím, že je ten pravý důvod, proč oba mají málo natrénováno a jejich rozehranost není jako u jiných. Oba jsou to ale kluci do party a stačí málo a jejich forma vyletí nahoru, protože to mají v sobě. Další je Z. Parůžek, takový náš benjamínek. Začal s fotbalem dost pozdě, ale musím říct, že je to fotbalista, trochu zbrklej, ale je. Musí na sobě pracovat, což si myslím, že Zdenda chce a musí si víc věřit při rozehrávce a dobře volit, jestli kombinací nebo breakem, jinak je to bojovník k pohledání. Náš beran Z. Cinka, to je bojovník, fotbalista, jen nám trochu zpohodlněl a hlavně ta jeho práce nám ho kazí. Dohnat trochu fyzičku a má na základ. Můj názor je, že by se měl snažit si to nějak zařídit, aby alespoň jednou týdně byl na hřišti mezi klukama a dostal pořádně do těla. Další je M. Beneš, fotbalista od pána boha, jenom ten svůj talent zahazuje. To je zase důsledek práce a toho, že dojíždí z Úval. Pak ho potkalo zranění a vypadl z rytmu. Je malej, ale šikovnej a hlavně hrozně vzteklej, tam by to chtělo trochu ubrat. T. Müller je jeden z těch mladších kluků, který by měl časem tvořit jádro mužstva. Je zkušený, ale dost pohodlný a potřebuje víc trénovat a dostat se do pohody. Jeho přednosti jsou nákop, je technický, ale má špatné krytí míče, což úzce souvisí s tím, že musí nabrat rychlost, jinak jsem s Tomem na kraji pravé zálohy spokojený, protože si rozumí dobře s oběma středovými a s pravým obráncem tvoří dobrý tandem. Předposlední, kdo mi zbývá, je P. Prokeš, náš brankař, takový malý bohém a „salámista“. Můj názor je, že by potřeboval trenéra brankařů a bude dvakrát lepší. Někdo, kdo by mu poradil z pohledu brankaře, což já neumím. Poslední je M. Machačný a s ním bude hodně práce. Je to bojovník, až blázen, který jede na hranici sebeublížení si. Hodně branek dal a spoustu akcí soupeře zastavil, ale potřebuje někoho, kdo ho naučí rozložení sil a trochu „tý fotbalovosti!. Je dost mladý a má vše před sebou, dobrou partu kolem sebe a dost zkušených, aby ho něco naučili.

 

Tabulka účasti na t. j.:

PROKEŠ 35

LOPATÁŘ 38

VLČEK 32

KRÁL 28

PARŮŽEK 39 

MACHAČNÝ 20

JENČÍK 43

MÜLLER 31

BENEŠ 23

CINKA 20
HÝBEL 45

KRAML 35

NEPIVODA 20

Přání na příští sezonu mám to, aby tu zůstala dobrá parta, protože to je základ úspěchu. Aby se nám vyhnula zranění, a nebo aby byla malá a krátkodobá. Příchod posil, které zapadnou do party. Pak mám ještě jedno, a to podstatné, aby Tondovi Lopatářovi sloužilo zdraví a naše obrana byla zas ta nejlepší na okrese, jako již posledních pár let. Hrát čelo tabulky, je samozřejmé se porvat o postup.

Na závěr bych rád ještě jednou poděkoval našim fanouškům za jejich věrnost, a to především p. Poběrežskému staršímu, M. Benešovi st., p. Zumrovi, našim pomezákům Pepovi Farkačovi a Jirkovi Jenčíkovi a samozřejmě našemu předsedovi Jirkovi Poběrežskému, díky kterému jsme dobře oblečeni a v dnešní době dokáže zajisti chod klubu na jedničku. Holkám u grilu a všem manželkám a přítelkyním za jejich trpělivost. Musím smeknout klobouk před Jirkou Štrynkem, Jirkou Poběrežským a Honzou Jenčíkem co dokážou udělat pro chod kubu ve svém volném čase. Je to práce co není moc vidět, mnoho lidí tuto práci nevidí a nedokáží ji náležitě ocenit, ale musí se udělat, aby hřiště a zázemí vypadalo důstojně a vše dobře fungovalo.

Zatím ještě trenér A mužstva

Jan Melichar