AFK Nehvizdy

Husinec Řež B – AFK Nehvizdy B 0:2 (0:1)

 

 

 

Zápas na hřišti bezkonkurenčně posledního týmu v tabulce zpestřil celodenní déšť a velice zvláštně posekané hřiště – jedna třetina je krásně nakrátko, zatímco na zbytku je tráva nad kotníky (při odpoledním sekání prý praskl řemen u sekačky a navíc hodně pršelo). Na jednom kraji tedy můžeme zkoušet hrát kombinační fotbal, na druhém je to jak někde na rozkvetlé louce …

 

Dnes nemohl přijít ani jeden z obvyklých kapitánů, a tak jsme v šatně vychytrale zvolili jako kapitána Segiho – koneckonců týmová rozlučka se blíží a za první kapitánství by mělo něco do kasy kápnout. Zvládnul to na jedničku, zápis podepsal jak před zápasem, tak i po něm a dokonce i přinesl zpátky registračky (i když mu je prý musel rozhodčí vnutit, ale to sem asi nepatří).

 

Zápas byl velice pohodový. Domácí byli víceméně neškodní, navíc hráli skoro celý zápas jen v deseti, protože se jich víc nesešlo. My jsme od začátku měli převahu, hrálo se v podstatě jen na půlce domácích. Bohužel jsme si dokázali dobře nahrávat po celém hřišti s výjimkou prostoru kolem vápna soupeře – tam jsme si vyhovět nedokázali, a tak jsme se zase trápili se zakončením. Ani jsme neměli nějaké obrovské šance, domácí stáli na vápně a dařilo se jim odkopávat míče. Jejich útočná snaha se smrskla na dlouhé míče směřované na jednoho až dva hráče, kteří se snažili utíkat k naší bráně, ale to se nám víceméně bez problémů dařilo celý zápas likvidovat (i když i tady jsme dokázali občas minout míč a hrozila chyba spíš z podcenění situace, než z nějaké solidní akce domácích).

 

Asi ve třicáté minutě se nám podařilo vstřelit branku Gulášem, ale kvůli ofsajdu jí rozhodčí neuznal. Až v poslední minutě první půle jsme dokázali rychle přenést hru od naší brány na pár dotyků na levé křídlo do odkrytého prostoru, kde byl rozeběhlý Rambo a ten dokázal konečně míč dostat do sítě.

 

Do druhé půle jsme šli s tím, že musíme pokračovat v kombinační hře a dát ještě nějaké branky, ale opět jsme zakončovali z nepřipravených situací mimo tyče nebo do náruče brankáře. Naštěstí se poměrně brzy trefil z trestňáku hezky k tyči Tomáš, a tak jsme mohli hrát v klidu. Ani po našem trojím vystřídání se obraz hry neměnil, my jsme marně dobývali branku domácích a oni zkoušeli rychlý brejk po dlouhém odkopu od brány. Za zmínku asi stojí jen srážka Juryho s brankářem, kdy šli oba skluzem po míč a docela drsně do sebe zajeli. Naštěstí oba dohráli, snad nemají nic zlomeného.

 

Docela trefně průběh zápasu zhodnotil jeden fanoušek domácích od piva, když nám říkal: Hráli jste super, kluci. Vyhráli jste suverénně, ale dali jste nám jenom dva góly.

 

 

Martin Záhumenský

Hráč B týmu